Oko - do duše okno.

article-thumbnail
Zrak je pro člověka nejdůležitějším smyslem. Asi 80 % všech informací vnímáme zrakem. 

Oko samotné je poměrně složitý orgán. (Tímto se omlouvám za rozsáhlý popis. Pokud vás struktura oka zase tolik nezajímá, popis klidně přeskočte). Skládá se z oční bulvy, duhovky, čočky, očnice, víček, spojivky a slzného aparátu, okohybných svalů a zrakového nervu. 

Oční bulva má téměř kulovitý tvar a u dospělého člověka měří asi 24 mm.  Je obklopena obalem složeným z bělimy, rohovky a cévnatky. Bělima má pevnou tkáň a slouží do určité míry jako ochrana před fyzickými vlivy (např. úder). V přední části oka přechází bělima do průhledné rohovky, která oko částečně chrání před UV zářením. Spolu s čočkou tvoří rohovka optický systém oka. Rohovka je zakřivená a vyčnívá z oční bulvy. 

Cévnatka je velmi bohatě protkána cévami, vyživuje sítnici a udržuje stálou teplotu oka. 

V zadní části oka se nachází sítnice, která obsahuje světločivé buňky, což jsou jednak tyčinky, které jsou uzpůsobené pro vidění v šeru, jednak čípky, které zajišťují barevné vidění.  Na sítnici se nachází tzv. žlutá skvrna, místo nejostřejšího vidění. Místo, kudy zrakový nerv vstupuje do oční bulvy neobsahuje žádné světločivé buňky a označuje se jako slepá skvrna. Spojení oka s mozkem zajišťuje zrakový nerv. 

Sklivec vyplňuje vnitřek oka a zabírá velkou část prostoru mezi čočkou a sítnicí. Skládá se z gelovité hmoty s jemnými kolagenními vlákny. 

Komorová tekutina v přední komoře oční a v zadní komoře oční slouží k udržování správného nitroočního tlaku a k výživě rohovky a čočky živinami.  Neustále se vytváří nová tekutina, která cirkuluje ze zadní komory oční do komory přední a odtéká ven tzv. Schlemmovým kanálem.  

Duhovka, která se nachází před čočkou, má ve svém středu otvor označovaný jako zornice. Skrze zornici prochází do oka světlo. Při silném ozáření se zornice zužuje, naopak ve tmě nebo při stmívání se rozšiřuje. Je také nepostradatelná při zaostřování detailů, kdy se opět zužuje a tím poskytuje větší hloubku ostrosti. 

Čočka leží za duhovkou a láme světlo tak, aby se vytvořil ostrý obraz. Čočka je elastická a prostřednictvím zonulárních vláken je připojena k tzv. řasnatému tělísku. 

Akomodace 

Je schopnost oka ostře zobrazovat na sítnici objekty v různých vzdálenostech. Děje se tak díky změnám tvaru čočky.  Akomodační schopnost oka se s věkem zhoršuje, neboť čočka je u starších lidí tužší. 

Ochrana a pohyblivost 

Oko – nebo přesněji oční bulva – se nachází v očnici neboli očnicové dutině, která je vyplněná tukem a pojivovou tkání. Zvenčí je oko chráněno očními víčky, která se při dotyku rohovky reflexně zavírají a mohou ji tak ochránit před cizími tělesy a také před ostrým světlem. Neustálým otevíráním a zavíráním víček dochází k roztírání slzné tekutiny, která zabraňuje vysychání oka a pomáhá odvádět bakterie, odstraňovat cizí tělesa a čistit oči. Malá část oční bulvy je kromě toho kryta i spojivkou. Spojivka je tenká průhledná blanka, která pokrývá zadní plochu horního i dolního víčka a přechází na viditelnou část oční bulvy, kde pokrývá bělimu a dosahuje až k okraji rohovky. 

K pohybům očí slouží šest různých okohybných svalů. 

 

POHLED TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNY 

První pohled do očí nám ukáže Shen (ducha) druhého člověka. Člověk zdravý a spokojený má “jiskru v oku”. Jeho pohled má Shen – je v něm čistota, lesk, jiskra. Člověk, který je utrápený a nešťastný Shen v pohledu nemá. I když se ze všech sil snaží usmívat, oči jeho smutek prozradí. 

Stavba oka 

Z pohledu čínské medicíny jsou oči “výhonkem jater”. Znamená to tedy, že stav našich očí nejvíce souvisí se stavem jater. Játra ale nejsou jediný orgán, který oči ovlivňuje. Čínská medicína vidí oko jako “Pět koleček” (Wu lun). 

DUHOVKA je větrné kolečko a patří přímo játrům.  

Bělavé skvrnky na duhovce ukazují k nedostatečnosti na játrech či ledvinách a také vnitřnímu ohni. 

KOUTKY OČÍ, to je krevní kolečko, které patří srdci.  

Příliš bledé oční koutky znamenají nedostatečnost energie nebo krve. Viditelná červená síť cévek vedoucí z koutku k duhovce je to příznakem horkosti - ohně. 

VÍČKA jsou masové kolečko a patří slezině.  

Otok víček znamená nedostatečnost sleziny s vlhkostí. Zarudnutí ukazuje na vnitřní horkost nebo na průnik vnější horkosti (nafoukalo - větrné horko). 

BĚLMO je kolečko Qi a je pod kontrolou plic. 

Zarudnutí bělma značí horkost v plicích, nebo průnik vnější horkosti. Ztráta přirozeného lesku bělma ukazuje buď k nedostatečnosti sleziny nebo k vyčerpání jinu jater či ledvin (vysušení).  Hnis nebo žlutavá mastná tělíska na povrchu bělma či zažloutlé bělmo upozorňují na vlhké horko či Tan (zahlenění). Šedomodrá barva bělma ukazuje na jaterní vítr. 

PANENKA je vodní kolečko a patří pod ledviny.  

Její rozšíření v obou očích s nedostatečnou reakcí na světlo značí oheň v ledvinách. Náhlé jednostranné rozšíření je útok větru (ochrnutí toho, co má rozšiřovat a zmenšovat) nebo poranění. 

 

Otevřené oči ve spánku ukazují na oslabenou slezinu nebo na oslabení čchi (energie) a krve. 

Zapadlé oči znamenají buď vyčerpání obranné čchi (energie) - organismus vedl boj se škodlivinou a je hodně vyčerpaný nebo na vyčerpání jinu (často u starých lidí). 

Zírání (nepřítomný pohled) ukazuje na Tan (zahlenění) nebo Nei Feng (obstrukci volného toku energie a krve po mozkové příhodě.) 

Vypouklé oči značí vzestup jaterního jangu nebo jaterního větru. 

Kruhy pod očima (tmavá barva) ukazují na oslabení sleziny nebo ledvin (dlouhodobé vyčerpání). 

 

BYLINY PROSPÍVAJÍCÍ OČÍM 

Světlík lékařský je naše nejznámější bylinka na oči. Při vnitřním užití (nálev nebo kapky) posiluje oči a zlepšuje zrak. Zevně ho můžeme použít na obklady (unavené oči, zarudlé oči) a dá se použít i na výplachy očí (nálev přecezený přes plátýnko). 

Dále očím prospívá chrpa, fenykl a heřmánek. Na obklady na unavené oči můžeme použít i čistý zelený čaj.  

Očím prospívá i řada potravin - borůvky, ostružiny, maliny, černý rybíz, třešně, švestky, mrkev, listová zelenina. 

Kustovnice čínská (Gou qi zi) vyživuje krev, prospívá játrům, plicím a ledvinám. Posiluje oči. Její plody jsou velmi chutné a obsahují celou řadu vitamínů. Chuťově příjemná je i šťáva z plodů a v nabídce máme i tinkturu. 

Schizandra (Klanopraška čínská, Wu wei zi) je známý adaptogen, který pomáhá zvládat stres a zátěžové situace. Posiluje játra, srdce, plíce i ledviny a prospívá očím. Chuť je trpkokyselá, ale při pravidelném užívání stačí sníst několik plodů denně.  

Chryzantéma (zlateň morušolistá, Ju hua) - uklidňuje a vyživuje játra, vyživuje oči, vylučuje horký vítr (viróza). Chryzantémový čaj je lahodné chuti a z květů chryzantémy můžeme udělat obklad na oči: Do čaje z chryzantémy vložím dvě skořápky ořechů a necháme je nahřát na příjemnou teplotu. Pak do každé skořápky vložíme jeden vyluhovaný květ chryzantémy, lehneme si, zavřeme oči a skořápky s květy přiložíme na zavřená víčka. Překryjeme šátkem či ručníkem a pět-deset minut relaxujeme.  

Ze směsí mohu doporučit třeba čaj Bystrý zrak (Dr. Popov), Při očních potížích (Wojnar), Při zrakové únavě z počítače (Wojnar) a oblíbený je i ajurvédský čaj Alochaka. 

VITAMÍNY PRO OČI 

Uvádí se, že pro kvalitu zraku je stěžejní především vitamín A. Jde o vitamín rozpustný v tucích, který se ve větším množství vyskytuje v rybím oleji, játrech a vaječném žloutku. Dlouhodobé doplňkové užívání vitamínu A (například v kapslích) se ale nedoporučuje, protože tělu škodí nedostatek, ale i nadbytek vitamínu A. Tělo jej totiž neumí (na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě) vyloučit a vitamín A se pak hromadí v játrech. Proto je pro tělo výhodnější doplňovat vitamín A prostřednictvím karotenoidů, z nichž v se našem těle vitamín A syntetizuje. Mezi karotenoidy například beta karoten a také pro oči nejvýznamnější LUTEIN a ZEAXANTIN. Karotenoidy se přirozeně vyskytují v listové zelenině, mrkvi, ale také například v květech měsíčku. A jsou také v nemalém množství obsaženy v už zmiňované Klanoprašce a Kustovnici. 

Zraku prospívají také další vitamíny, které působí jako antioxidanty (látky chránící tělo před poškozením volnými radikály) - vitamín C, vitamín E a další. Zajímavý je také účinek Antokyanosidů, což jsou látky, které zvláště borůvkám propůjčují jejich tmavěmodrou barvu. Jde o přírodní antioxidanty, které mají mimo jiné podpůrný efekt v oblasti prevence i léčbě šedého zákalu, degenerace oční makuly i diabetické retinopatie (poškození sítnice cukrovkou).