Ostropestřec mariánský – nejznámější jaterní bylina

article-thumbnail
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je statná bylina vysoká 60 až 150 cm. Někdy je kvůli svým trnům nazýván Kristova koruna. Ostropestřec je původní ve Středomoří, v Malé a Přední Asii a na Kanárských ostrovech. Ve střední Evropě je pro své léčebné účinky pěstován. Účinné látky jsou obsaženy v listech, v kořeni, ale především v plodech. V minulosti byl ostropestřec používán k léčbě moru či malárie.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je statná bylina vysoká 60 až 150 cm. Někdy je kvůli svým trnům nazýván Kristova koruna. Ostropestřec je původní ve Středomoří, v Malé a Přední Asii a na Kanárských ostrovech. Ve střední Evropě je pro své léčebné účinky pěstován. Účinné látky jsou obsaženy v listech, v kořeni, ale především v plodech. V minulosti byl ostropestřec používán k léčbě moru či malárie.

Za léčivé účinky plodů Ostropestřce jsou odpovědny zejména flavonolignany silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), kterým se souhrnně říká Silymarin. Tyto látky se váží na membrány jaterních buněk a zabraňují tak vniknutí toxických látek do jaterní tkáně. Zároveň podporují regeneraci poškozených jaterních buněk.

Semena ostropestřce jsou využívána zejména při poškozeních jater, ke kterým dochází např. při žloutence, cirhóze či při nejrůznějších otravách ať už v důsledku intoxikace alkoholem, drogami, průmyslovými jedy nebo houbami. Vedle toho bylina ovlivňuje tvorbu žluči a posiluje činnost žlučníku. Ostropestřec také posiluje krevní oběh, prospívá při nízkém krevním tlaku, tonizuje cévy, má příznivý vliv na srdeční systém, pomáhá při migrénách a závratích. Pomáhá při léčbě infekční mononukleózy, EBV, bakteriálních onemocněních jater, otrav z léků i při eliminaci nepříjemných následků chemoterapie. Celkově posiluje organismus, léčí různé druhy alergií, jako například kopřivku nebo sennou rýmu, pomáhá při astmatických záchvatech a odstraňuje nevolnost při cestování.

Účinné látky ostropestřec se poměrně špatně uvolňují do vody. Pokud bychom tedy z plodů ostropestřce chtěli připravit čaj, musíme celý plod vařit minimálně 20 minut, rozdrcený plod zhruba 3 minuty. Výhodnější proto budou jiné formy užívání:
- Ostropestřec tlučený. Podrcené semeno je třeba uchovávat v chladu, aby nežluklo. Užíváme 1-3x denně čajovou lžičku, nejlépe s jídlem nebo hned po jídle. Prášek buď přímo spolkneme a zapijeme nebo zamícháme do jídla.
- Ostropestřecová tinktura (kapky). Předepsaný počet kapek zamícháme do trochy vody.
- Ostropestřecový olej – jedná až tři lžičky oleje denně. Olej lze přímo spolknout nebo zamíchat do jídla.
- Kapsle či tablety.
- Jako samostatnou kategorii uvádím přípravky z ostropestřce od dědka kořenáře B. Nového. Nejsou nejlevnější, ale jsou silné a vyplatí se, sáhnout po nic, pokud potřebujeme rychlejší účinek.

A pokud bychom si přece jen přáli použít nálev (čaj), zvolíme některou z jaterních směsí, jejich součástí ostropestřec téměř vždy je.